Ohýbáme realitu správným směrem :-)

 

Zmínka o Lilith se nachází už v  sumerské mytologii  před 5000 lety. Jako společnice bohyně Innany, královny nebes, shromažďovala muže z válečných polí k posvátným rituálům. Podle jiné legendy žila Lilith v posvátném Innanyně stromě, doprovázená moudrým hadem a divokým ptákem Anzu. Tato stvoření byla částí Lilithiny nezkrotné povahy, což Innana nechápala a požádala svého bratra Gilgameše, aby strom porazil. Had byl zabit, pták Anzu uprchl do hor a Lilith zmizela v pustinách.

Tento příběh může být základem známého hebrejského mýtu o Lilith jako první ženě Adamově. Podle jedné verze legendy, Jahve stvořil jak Adama, tak i Lilith ze země. Na stvoření Lilith použil nečistou sedlinu, zatímco Adama stvořil z čistého prachu. Adam proto očekával od Lilith určitou podřízenost, což hrdá Lilith odmítla a po závěrečném konfliktu s Adamem prchla do pustin poblíž Rudého moře, kde se sblížila s démony zla a stala se matkou démonických dětí, Lilim. Mezitím Jahve stvořil pro Adama novou ženu, tentokrát z Adamova žebra, kterou pojmenoval Eva. Tato žena byla stvořena z Adama a na rozdíl od Lilith nebyla tedy svébytným stvořením. Lilithina vzpoura ale nezůstala bez potrestání. Byla pronásledována božími posly a její děti vražděny po stovkách. Hrůza a bolest, již prožívala, způsobila, že se počala mužům mstít tím způsobem, že je v noci navštěvovala jako démonická bytost a vysávala jim veškerou životní sílu. Jiné zdroje uvádí, že byla Bohem ztrestána tak, že sama musela zabíjet nemluvňata.

   Existuje však ještě další verze legendy o Lilith. Podle ní na počátku stvořil Bůh ženskou bytost z ohně. Ta však odmítala být po vůli Adamovi, spojila se s hadem (či se jím dokonce sama stala) a odešla do temnot pekla. (Některé zdroje dokonce uvádí, že Lilith v podobě hada podala Evě jablko ze stromu poznání.) Bůh Lilith po třikráte vyzval k navrácení a poslušnosti a ona po třikráte odmítla. A tak byla odsouzena žít v temnotě a rodit děti démonům. A tak Bůh stvořil z Adamova žebra Evu. Poslušnou družku. Ve starých pramenech představovala Lilith  Bohyni – Matku, ženu pokušitelku, svůdnici s ďábelskou mocí. Bytost, ze které bude mít muž navždy strach, ale k níž bude zároveň neodolatelně přitahován. A tak Adam pokaždé, když objímá Evu, zároveň bolestně touží po plameni Lilith.

Pověstí o Lilith by se samozřejmě dalo nalézt daleko více. Každopádně, i když shrneme veškeré dostupné pověsti o Lilith, dostaneme se k tomu, že to byla krásná žena s poněkud svéhlavou povahou a vlastním názorem na život.

   Lilith je astrologicky definována jako druhé ohnisko eliptické dráhy Luny. Tato definice vychází z teorie Doma Neromana z roku 1933.

V astrologii tedy reprezentuje naši temnou stránku. Temnou stránku duše ve všech jejích negacích. Sexualitu ve všech jejích podobách, pudovost, karmické zatížení. Černá Luna představuje prázdnotu, touhu, tmu nebo naopak přebytek a maximální naplnění. To, co nám zůstává ukryto. To, před čím se schováváme. To, co nechceme nalézt či nás dokonce pobuřuje. Boří veškeré předsudky a zajeté rituály běžného života, vytahuje na povrch „ nenormálnost“.

    Víceméně jsem se setkala s astrology, kteří jí přikládají jen negativní vlastnosti. Je třeba však Lilith vnímat i z té pozitivní stránky. Lilith v horoskopu vnímám jako výzvu k vyrovnání se s vlastním stínem v dané oblasti jejího působení. Laicky řečeno, přijmutí sám sebe v jakémkoliv směru a vyrovnání se sám se sebou. Přestat si lhát. Při přijetí vlastního stínu / Lilith /si dříve nebo později člověk uvědomí, že před sebou samým něco skrýval buď proto, že jej k tomu nutily okolnosti nebo společnost. Dále pak naznačuje v horoskopu umělecké sklony. Uvolňuje značnou energii, která bývá využitá právě například v umění. Lilith je jako pohled do zrcadla. Pohled sám na sebe do nepokřiveného zrcadla. Zvykli jsme si vídat nějaký svůj určitý obraz v zrcadle, ale co nám zrcadlo opravdu ukazuje? Na co v něm koukáme a jak se do něj koukáme? Je to naše ego. Hodnotíme, jak vypadáme, hodnotíme své vizuální nedostatky, vidíme svůj pokřivený obraz. Ale pohled sám do sebe do nepokřiveného zrcadla, nám ukáže naprosto odlišnou dimenzi vnímání sebe sama. Výborně o tom napsala knihu s názvem „Ženy, které běhaly s vlky“ autorka Clarissa Pinkola Estés Ph.D. ISBN:80-7205-648-4.  /Vřele všem doporučuji přečíst/ Tato kniha mi právě evokuje Lilith, tu divošku v nás, kterou máme v sobě hledat a osvobodit. A pak, přijmeme-li jí se vším všudy, vyrovnáme se s odmítaným, staneme se vnitřně bohatými a vyzrálými. Přijmeme výzvu a vyrosteme. A to jsou úlohy a témata Lilith. Odmítáme li, dostává se nám bolestivých zkušeností, šokujících situací. Lilith jako kat. Pluto jako soudce, vydá rozsudek, ale Lilith tento rozsudek vykoná, avšak zmíněný rozsudek nám nedá ani přečíst. S takovou razancí pak Lilith jedná, jestliže je odmítaná, odsouvaná a opomíjená. (Potlačování přirozených práv a rovnoprávnosti) Stejně jako kdysi Adamem (Ego). Aneb, odmítaného nejvíc.

    V karmické astrologii znázorňuje Lilith cokoliv nedořešeného z minula, dluhy, dlouho odkládané situace, připomíná staré věci, události, myšlenky, finanční zatížení. Vše, co jednou přijde a my se s tím budeme muset vyrovnat. Ukazuje mimo jiné i na rizika úmrtí s ní spojená.

    Lilith, neboli černá luna je fakticky pomyslný bod – druhé ohnisko elipsy, po níž se pohybuje Luna kolem Země. Nejčastěji ji rozlišujeme na střední / zprůměrovanou / černou lunu, a pravou černou lunu.  Astrologické programy a vesměs astrologové povšechně používají pro své výklady / pokud vůbec / střední  černou lunu. Já zastávám ten názor, že pracovat by se mělo s oběma, a to zvlášť při sporných situacích při výkladu horoskopu.

 

Vyhledávání
Aktuální akce